Sultán Sulej­man roz­šířil nad­vládu Osma­nů do mnoha zemí. Po bitvě u Mohá­če, kde ruka­ma jeho vojá­ků padl posled­ní jagellon­ský král na čes­kém, pol­ském a uher­ském trůně, se měla i celá Evro­pa po­kořit před jeho vůlí. V před­večer bouře, kterou se sultán chystal roz­poutat, objevil se před ním v rakous­kém po­sel­stvu starý rytíř von Kalm­bach, který mu kdysi u Moháče uštědřil ne­příjem­né zranění.

Vládce Turků po­věřil svého vezíra, aby jeho po­tupu smyl a do­ručil mu rytí­řovu hlavu, jako by žádal, aby ode­hnal dotěr­ného komára. Jenže ne­věděl, jak ne­ústup­ný a tvrdo­hlavý umí být věč­ně opilý lanc­knecht.

Vrah pro­ná­sleduje von Kalm­ba­cha až k branám ob­ležené Vídně, kde se Něm­covi do­stane ne­čeka­ného spojence: bojov­né ženy zva­né Rudá Soňa, která má se sul­tánem své vlast­ní ne­vyřízené účty. A tak jako samo ob­léhání, i Sulej­manova osob­ní msta do­padne do­cela jinak, než si pán Vysoké porty před­stavoval.

Ukázku z této knihy si můžete pře­číst na strán­kách Ozymandias.cz.